Nový obecní znak

Zastupitelstvo obce Čepí na svém zasedání dne 2. 4. 2025 schválilo svým usnesením č. 02/2025/5 jednohlasně podání žádosti na změnu znaku obce. Následně byla žádost schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, podvýborem pro heraldiku a vexilologii.

Obecní znak 

Na pozdně gotickém štítu stojící figura čápa v přirozených barvách na červeném poli. Čáp má zlatou zbroj. Nad tělem čápa v levém horním rohu (heraldicky) stříbrná pokosem postavená figura stříbrného kapra.

Obecní prapor 

Na červeném poli stojící čáp v přirozených barvách se zlatou zbrojí.

Zdůvodnění

Obec Čepí získala svůj znak a vlajku (se třemi stříbrnými kapry) v roce 2002 na základě návrhu, který odpovídal úrovni poznání její minulosti. Motiv z historie obce byl zvolen s ohledem na absenci jiného, obecně akceptovaného symbolu. Za základ vizuální reprezentace obce byla vybrána nejstarší dochovaná erbovní pečeť Jana Čapského z Choltic z roku 1446, kterého můžeme ztotožnit s jinými prameny připomínaným Janem Čapským z Čepí, resp. Janem z Čepí. Nákres erbu tohoto příslušníka nižší šlechty se zachovala v pozůstalosti historika Augusta Sedláčka. Na pečeti se nacházeli tři kapři pošikem na gotickém štítu. Následné výzkumy ukázaly, že Jan z Čepí i jeho rod nedržel celou vesnici. Jejich rodové jmění mělo spíše podobu rozptýleně držených selských gruntů s příslušnými hospodáři, které se nacházely v několika dalších vesnicích v oblasti mezi Kutnou Horou a Chrudimí. Jan měl jediného syna, který si z Čepí, jinak spadající mezi královské manské statky, udržel v dlouhém soudním sporu jediný grunt, zbytek padl do rukou konkurentovi. Tento poslední potomek rodu – Petr Čapský z Čepí – zemřel v roce 1464 v Praze, pravděpodobně v širším kontaktu s dvorem Jiřího z Poděbrad.

            V roce 1485 se jako nový držitel Petrova dílu prosadil Jan Dobřenský z Dobřenic a s tímto rodem je spojen počátek nové éry, o níž jsme dosud měli jen rámcovou představu. Vše změnilo až v nedávné době proběhnuvší zpracování do té doby neutříděného archivního fondu Havířského pořádku v Kutné Hoře, kterému Zdislav Dobřenský z Dobřenic kolem roku 1541 ves prodal. Před tím, než k této transakci došlo, vyvedli Dobřenští Čepí z pozice manského do svobodného zemského statku, ves ve svých rukou sjednotili, a také v ní založili hospodu, a to navzdory protestům okolních vrchností. O řadě těchto kroků dříve nebylo nic známo a byly objeveny teprve díky studiu pramenů havířského pořádku. Role, jakou sehráli Dobřenští z Dobřenic v procesu etablování vsi, do nedávna neznámá, je jedním z důvodů žádosti o změnu stávajících obecních symbolů. A to využitím jejich heraldického symbolu Čápa v přirozených barvách na modrém poli.

            Druhým důvodem je dlouhodobá sebeidentifikace obyvatel vsi právě s čápem, jenž tu měl podle verbálně předávaných hnízdit. Stopy této pověsti zachytil už ve svém výkladu i Antonín Profous (Místní jména v Čechách jejich vznik, původní význam a změny, sv. 1. A-H, Praha 1954, s, 314.), s ohledem na tvarosloví nejstarších názvů obce ji zpochybnit, ale mezi místními stále koluje. Obecní znak a vlajka s Čápem by v tomto případě sehrávala roli mluvícího znamení. O to důležitějšího, že obec v 19. století změnila své těžiště, opustila střed spojený se starou návsí a její mladší část se rozložila kolem spojovací cesty z Pardubic do Heřmanova Městce. V tomto místě byla založena i nová hospoda. V moderní době byla navíc k vesnici připojena část zv. Dubánky – původně součást rozparcelovaného zbytkového velkostatku příslušného k sousedním Dubanům, která ještě více navázala nové osídlení na osovou komunikaci Pardubice-Heřmanův Městec. I tyto události z moderní doby napomohly stavu, kdy obec nemá sdílený jednotící symbol. Tři kapři na štítě, jakkoli historicky relevantní erbovní figura, tuto roli ani po cca dvaceti letech od jejich přijetí nezastává.  Vizuálně vděčné a obecně akceptované znamení čápa v přirozených barvách se zlatou zbrojí na červeném poli má velký potenciál tímto symbolem být. Na starší obecní znamení odkazuje zachování základního barevného rozložení (čáp (čáp bílý (lat ciconia cicconia) v přirozené barvě na červeném poli se zlatou zbrojí a nad tělem čápa v levém horním poli stříbrná figura kapra odkazující na starší obecní znak i první doložené majitele obce.