Májová Praha

Obec Čepí uspořádala zájezd autobusem do májové Prahy v sobotu 25. května 2019. Nejprve nás čekala exkurze Národního divadla s poutavým výkladem. Poté jsme se rozešli po vlastních osách většinou na Karlův most, Staroměstské náměstí nebo Václavák. Odpoledne jsme vypluli lodí Labe z Čechova nábřeží po řece Vltavě. Ač neplánovaně, dětem udělala na závěr zájezdu radost i návštěva McDonaldu na dálnici. Počasí nám přálo, tak se těšíme na další výlet po krajích českých!

Doporučený odkaz od pana průvodce: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11103404611-narodni-divadlo-jak-je-neznate/dily/

Krátce z historie a současnosti hl. města Prahy

Dnes žije v Praze 1,305 milionu obyvatel. Většina se přistěhovala z ostatních českých regionů než z ciziny. Jejím oceněním je také skutečnost, že byla zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 

Jednou z nejstarších zmínek o Praze je cestopisná zpráva arabského kupce Ibrahíma ibn Jakuba, který již okolo roku 950 Prahu popisuje jako město na řece Vltavě vystavěné z kamene a vápna.

Dle archeologických nálezů existovalo nejstarší osídlení pražské kotliny již v pravěku. Od tohoto období osídlení neustále houstlo, a kolem 6. století zde začali žít slovanské kmeny, které se usadily v okolí dnešních pražských čtvrtí Malé Strany a Hradčan.

Koncem 9. století přemyslovský kníže Bořivoj postavil na hradčanském ostrohu hrad, který byl již v 10. století opevněn. Uvnitř hradeb se v této době nacházela rotunda sv. Víta s biskupským palácem, knížecí palác, klášterní kostel sv. Jiří, kostel Panny Marie a řada dalších staveb.

V polovině 10. století vznikl i druhý pražský hrad – Vyšehrad -, který v průběhu následujícího století vlivem neshod mezi příslušníky vládnoucího rodu Přemyslovců sloužil jako sídlo panovníků.

Počátkem 12. století se sídelním místem českých panovníků stal opět Pražský hrad, který v této době prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Druhý český král Vladislav I. nechal kolem poloviny 13. století v Praze vybudovat Johanitský klášter, kamenný Juditin most, který se stal předchůdcem dnešního kamenného Karlova mostu, Strahovský klášter a biskupský dvůr na dnešní Malé straně.

Mezi lety 1253 – 1278 sídlil v Praze jeden z nejmocnějších panovníků tehdejší Evropy – Přemysl Otakar II.

Po vymření Přemyslovců a nástupu Lucemburků se Praha za vlády českého krále a římskoněmeckého císaře Karla IV. stala nejvýstavnějším městem Evropy. V této době byla Praha větší než například Paříž či Londýn. Karel IV. začal z Prahy budovat sídelní město celé Římskoněmecké říše. V Praze vznikla celá řada nových institucí, například Karlova univerzita, bylo také založeno Nové Město pražské, které svojí stavební koncepcí daleko přesáhlo obvyklé představy tehdejší architektury a šířkou svých ulic 19 – 23 metrů vyhovuje i dnešním potřebám rozvoje automobilismu.

Vyšehrad nechal Karel IV. přestavět v rozsáhlou gotickou pevnost. Vrcholem Karlovy stavební činnosti pod vedením proslulého architekta Petra Parléře byla stavba nového kamenného mostu, později zvaného „Karlův“, staroměstské Mostecké věže a stavba nové Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Celý obvod Nového Města, Malé Strany, Hradčan a Vyšehradu byl opevněn novými gotickými hradbami, zajišťující bezpečnost jejímu obyvatelstvu.

Po smrti Karla IV. v roce 1378, a během vlády jeho syna Václava IV., Praha procházela jedním z nejtěžších období svých dějin – obdobím husitství. Pro Čechy toto období znamenalo na jedné straně velkou náboženskou obrodu, ale na straně druhé ztrátu velkých uměleckých hodnot, ve formě vyrabovaných církevních institucí.

Další významné období rozvoje Prahy nastalo v období renesance za vlády habsburského panovníka Rudolfa II., který velmi přál rozvoji umění, ale i vědních oborů, jako jsou například astronomie nebo alchymie. V této době v Praze působili nejvýznamnější badatelé Evropy – Johannes Kepler či Tycho de Brahe, nebo světoznámý alchimista magistr Kelly. Toto období žilo duchem uvolněnosti vlivem panující náboženské svobody.

Dalším významným milníkem v historii Prahy i celého státu byla bitva Na Bílé hoře v roce 1620 – počátek 30ti leté války, která ničivě zasáhla celou Evropu, a kterou v Čechách začalo kruté rekatolizační období, které trvalo téměř 300 let a Čechy se definitivně staly součástí Rakouska, později Rakouska-Uherska.

Dalším významným obdobím svého rozkvětu prošla Praha v období baroka, což dokládá velké množství výstavních pražských barokních kostelů, paláců i menších domů. Její barokní stavby bývají návštěvníky Prahy i odbornou veřejností velice ceněny.

V roce 1918 vznikla samostatná Československá republika, a Praha a její Pražský hrad se staly opět sídlem hlavy státu – prezidenta republiky. Během tohoto někdy i dramatického vývoje se Praha stala jedním z nejkrásnějších a nejobdivovanějších měst Evropy.

PRAHA – SOUČASNOST

Od konce 90. let vyrůstají v Praze nová obchodní centra. Kromě toho se začíná konečně pracovat i na obnově památek po létech komunismu zchátralé Prahy. Nejen Praha, ale i další města a městečka získávají postupně novou tvář s barevnými fasádami zrekonstruovaných domů. Pro rok 2000 byla Praha zvolena spolu s dalšími několika městy Evropským městem kultury. Prudce roste bohužel i automobilová doprava, kterou je město doslova ucpané.

V srpnu 2002 zasáhla Prahu pětisetletá povodeň, během které byly postiženy pobřežní čtvrti Zbraslav, Smíchov, Malá Strana, severní část Starého Města, Karlín, Holešovice, Bubeneč, Libeň a Troja. Nejvíce byl postižen Karlín (opravy probíhaly dlouhé měsíce), následovaly Holešovice. Opravy trvaly celý další roky, čtvrtě však získaly nový, moderní vzhled.

V letech 2003 a i 2004 pokračovaly v Praze opravy povodňových škod a zlepšování obrany proti velké vodě. Vznikají nové stavby jako Sazka Aréna (2004), provádí se postupná rekonstrukce ulic, výstavba nových dopravních komunikací, nádraží a od roku 2009 také Karlova mostu. Přes rozsáhlé stavební rekonstrukce však stále zaostává a mnoho domů a ulic ještě zbývá opravit - jak starší zástavby, tak panelových domů, s jejichž rekonstrukcemi se začalo v letech 2006-08. Přes mnoho zbývajících rekonstrukčních prací se Praha již stačila stát jednou z významnějších evropských metropolí - roku 2006 se stala 12. nejbohatším regionem Evropské unie.

Romantická vyhlídková plavba je jeden z nejpříjemnějších způsobů, jak poznat krásy Prahy a ještě si užít pohodlného cestování se sklenkou dobrého pití v ruce a někým blízkým po boku. Viděli jsme Pražský hrad, podpluli jsme Karlův most a z hladiny Vltavy si prohlédli spoustu historických a moderních staveb.