V dochovaných historických pramenech se Čepí poprvé vyskytuje roku 1375 v souvislosti s tehdejším držitelem vsi zemanem Ješkem z Čepí. Na počátku 16. století byla obec v držení Zdislava z Dobřenic, ale ten Čepí prodal roku 1543 společenství havířů z Kutné Hory. Jako majetek Kutné Hory zůstala obec až do roku 1694, kdy byla přikoupena ke komornímu pardubickému panství a od té doby sdílí s pardubickým panstvím stejné osudy. Název vsi prodělal složitý jazykový vývoj. V lidové etymologii existuje též název Čep. Vznik názvu lze nejpravděpodobněji odvodit od osobního jména Čáp a místní název vznikl jako Čápův .... (dvůr, les, pozemek), kde vesnice vznikla. Přivlastňovací příponou a hláskovým vývojem existoval potom jako Čiepí, z čehož vzniklo dalším jazykovým vývojem Čepí.
Obec vešla do dějin archeologie významným nálezem bronzového pokladu z doby lidu kultury slezskoplatěnické (9.-7. st.před.n.l.). Nález obsahoval dvě velké bronzové spony, 29 bronzových náramků (tzv. hřiven) a fragmenty bronzových ozdob. Nález byl učiněn roku 1881 při hloubkové orbě na palouku zvaném Olšina asi 1 km od obce směrem k Pardubicím, několik set metrů od pravé strany silnice. Další depot bronzů se na katastru Čepí objevil v listopadu roku 1884. Obsahoval asi 7 kruhových závitnic, několikrát stočený prsten a asi 4 fragmenty bronzových ozdob. Tento bronzový poklad pochází z doby kultury lužické (asi 12. - 9. století před naším letopočtem) a učiněn byl na někdejším pozemku pana Baera mezi obcemi Čepí, Rozhovicemi a Jezbořicemi, 300 metrů západně od silnice. Lze předpokládat, že někde v okolí bude pravěké sídliště někdy z té doby, zatím se jej nepodařilo objevit. Důležitou lokalitou je cihelna. V roce 1932 zde byl nalezen v hloubce asi 1 metr kostrový hrob s hliněnou nádobkou. Cihelna podala v minulosti též doklady výskytu diluviálních zvířat. V hloubce 7 metrů se našly dvě stoličky mamuta a na jiném místě v hloubce 9 metrů část parohu prehistorického jelena.
Obec Čepí vlastní od roku 2000 průmyslovou zónu - areál bývalé cihelny o rozloze 100 416 m2. Přestože se to jevilo jako velké sousto, velké starosti a velké množství peněz, rozhodlo zastupitelstvo v roce 2000 o odkoupení celého areálu. Na pořízení nemovitostí si obec vzala investiční úvěr ve výši 3,500.000 Kč, který bude splácet až do roku 2010. Hlavním důvodem tohoto finančně náročného kroku byla snaha oživit nevyužívanou plochu k podnikání, přilákat do obce nové investory, kteří by využili stávajících výrobních prostor k podnikání a tvorbě nových pracovních sil. Areál bývalé cihelny je klasickým příkladem "brownfields". Podle metodiky používané v Evropské unii se jedná o pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou delší dobu nevyužívané, opuštěné, často zdevastované. Tyto nemovitosti ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Přilákání nových investorů nebylo a není jediným cílem. Souběžně s naplňováním kapacity průmyslové zóny pokračují stavební práce, především výstavba inženýrských sítí. Díky dotaci z rozpočtu Pardubického kraje se podařilo v roce 2006 vybudovat nové rozvody plynu, vodovodu a splaškové kanalizace. Ve schváleném územním plánu obce z roku 1997 se počítá s dalšími opatřeními, které mají eliminovat negativní vlivy výrobní zóny. Jedná se o vytvoření pásu veřejné a doprovodné zeleně mezi výrobní a stávající obytnou zónou a silniční obchvat obce. Protihlukový val mezi výrobní a obytnou byl vybudován v roce 2007.
Díky panu JUDr. Václavu Dubcovi, který pracně přepsal část kroniky naší obce, si pojďme počíst o její dávné minulosti. Vloženo dne 16. 01. 2010.
|
Kronika obce Čepí
Část starší (sestavená roku 1938)
O založení obce i vzniku jména a starších držitelích nebylo nám lze zpráv se dopátrati, Aug. Sedláček, Dr. E. Nohejlová, a F. K. Rosůlek se ve svých dílech o této věci nezmiňují. Prof. Sekař se v díle Dějiny Pardubic omezil na poznámku,že Čepí byly samostatným zbožím a sídlem rodu z Čepů, aniž udává podrobnosti.
Z daných okolností je možno usuzovati, že osada Čepí, která byla do roku 1694 samostatným zbožím, kde stával dvůr, je značně stará, přibližně tak jako sousedící osady a sídla Jezbořice, Rozhovice, Dubany, Máteřov a jiné. Čepí jest také osadou původní se dvorem, nikoliv filiální či kolonizační. O Jezbořicích známe původní zmínku z roku 1126, tehdy stávaly na tomto zboží jen dvě osady, Jezbořice a Opočeň. Založení Jezbořic je jistě data ještě staršího.
Není myslitelno, aby mezi zmíněnými sousedními državami existovala malá enkláva, která žádnému ze sousedů nenáležela.Území Čepí muselo býti zabráno vůdcem malého rodu v téže době, kdy zabírali jiní náčelníci rodů kraj, což se muselo státi před počátkem století XII. Ti první majetníci mohli míti jméno podobné slovu Čep a od nich možná obdržela osada své jméno podobně jako Jestbořice, domněle od Jesutbora, Máteřov os Materie, Svítkov od Svietka a pod. viz Dr. E. Nohejlová. Že by jméno mělo být odvozeno od čepů v hrázi rybníka se nezdá pravděpodobným, rybníky v krajině zakládané leží severněji a na
cizém zboží zakládání jich spadalo do dob již poměrně mladších, kdy jméno osady Čepí již existovalo.
Prošla staletí aniž známe jmen držitelů.Tvrz Čepí postavena nebyla, vlastníci se spokojili s pouhým sídlem při dvoře, jaká se někdy od tvrze valně nelišila. Podobně tomu bylo např. ve Svítkově.
Před rokem 1543 drží zboží Čepské urozený pán Zdislav z Dobřenic, od kterého je toho roku koupili poctiví starší nad havíři i na místě celého pořádku havířského na „Horách Kutných Stříbrných“. Tito prodali zboží toto od 4. května 1694 k panství pardubickému, k ruce J.M.C. Leopolda I. za 8.500 zlatých rejnských a 36 zlatých šlyslgeldu, a to z důvodu, že zboží takřka žádného užitku neposkytovalo. Částka 1036 zlatých byla splacena ihned a byla vypůjčena z kasy sirotčí pardubické, ostatek zůstal zatím dluhem na 6% úrok. Byla koupena „ves Czepie s dvory kmetskýmia se vším příslušenstvím, se dvorem panským a se všemi tu zastihlými“, srstnými i kurejními dobytky, rolemi, lukami, potůčkem, grunty sedlskými sedmiemi, hospodou podací, nyní Jiřímu Pleskotovi patřící, též s těmi tam se nacházejícími chalupami a jednou pastouškou. I těm se všemi k té vsi náležejícími lidmi poddanými, se vší „zvolí“/Pravomocí/“ a plným panstvím.“
Dotčený pan Zdislav Nejstarší z Dobřenic, který zboží čepské r.1543 prodal, koupil si roku 1563 od Jakuba Vrby usedlost č.p. 20 v Jestbořicích, bývalou rychtu, kterou drželdo roku 1597 a oddal pak manželce své paní Anně Dobřenské, jejíž následnice vlastnily rychtu tu do roku 1611.
Po přivtělení k panství pardubickému byla ves Čepí přikázána k rychtě Jestbořické, ku kterémužto správnímu souboru náleželo pak 10 obcí, a to Jestbořice, Jankovice, Bezděkov,Barchov, Lány, Na důlku, Krchleby, Srnojedy, Opočeň, Opočínek, Čepí.
Jméno obce bylo rovněž psáno r. 1694 Čziepie, též Čzepy, Czepy, pak Čepy, nyní úředně Čepí.
Výpis z čepského urbáře
V urbáři panství pardubického z roku 1651 jest dodatečně po při koupi vsi Čepí vložen zvláštní list s titulem : „Extrakt z urbáře vesnice jeho domácího vzatý“. Tam jsou uvedena jména platných usedlíků čepských, avšak nikoliv čísla domů, která tehdy ještě nestávala. Jména ve výpisu uvedená nejsou jak vidno opsána přesně z urbáře ale opravena na stav pozdější při roce 1695./připojen opis, čísla domů připojil pisatel studie, některá nejsou zaručena a č. 8 se nepodařilo vůbec umístit/.
Jména sousedů:
Mařena Voženílková / č.p. ........ /
Matěj Pleskot / č.p. 5 /
Václav Pleskot / č.p. 6 /
Jan Pleskot / č.p. 1 /
Dorota Voženílková / č.p. 13 /
Jakub Konečnej / č.p. 12 /
Václav Novák / č.p. 10 /
Matěj Křivka / č.p. 14 /
Václav Kalořenský / č.p. 15 /
Václav Čapský / č.p. 16 /
Jiří Pleskot / hospoda podací /
Panský dvůr Čepský
Zemanský poplužní dvůr čepský se sídlem panským byl tak starý jako osada sama. Bylť při založení obce jejím základem a hlavní částí. Stanoviště dvora bylo na místě dnešní usedlosti č. p. 17. Pozemky dvorské ležely hlavně na straně k Máteřovu, některé též k Rozhovicům.
Výměra byla malá, byl to spíše dvorec – statek „mělo bejti“ 16 kop záhonů rolí a 4 jitra /korce/ luk, vcelku tedy jen asi rovných 100 korců.
U dvorce přiléhal ještě „grunt Čapskýho“ velký 14 kop a 20 záhonů 86 korců. Poslednější byl asi dvorem kmetcím jehož osudy byly k posledu spjaty s osudem panského dvora, neboť byl již od Starších nad havíři ve dví rozdělen, budovy byly shořelé a pozemky pak děleny s oněmi od dvorce panského společně. Po přikoupení zboží čepského ku panství pardubickému došlo na panskou správu poručení od Komory České, „aby ze dvorce ve vsi Czepy dvě chalupy způsobeny a třetí v místě příhodném vyzdvižena a k jedné každé pod 2 kopy záhonů rolí od téhož dvorce přiděleno bylo, jakož i hospoda nová aby se vystavěla, k ní jeden a půl kop záhonu rolí a něco loučného připojeno bylo, ostatní role ke dvoru JMC máteřovskému se obrátily“. V dalším poručení bylo pro novou hospodu ustanoveno místo“ tam, kde dvě silnice se scházejí, od Prahy k Chrudimi a od Čáslavě k Pardubicům, a nová hospoda aby pro lidi panstvím projíždějící pohodlná byla.“ Věc byla rozřešena tak, že z budov dvorce panského /dnes č.p. 17/ které byly dobré, pak z největší části rolí od gruntu Čapskýho byl utvořen statek a pro tři chalupy a hospodu se měly obstarati budovy nové. Rozdělení bylo pak následující : Z rolí panského dvorce je obráceno ke dvoru máteřovskému sedm kop záhonů k Rozhovicům, chalupa Jiříka Kouřimského, chalupa Václava Novotného ke krčmě JMC ke gruntu Jiříka Jirky vždy příslušný počet kop.
/Následuje podrobný popis řešení./
Z tohoto vyřešení je možno usoudit, že stanoviště gruntu Čapkovského či Čapskýho /“čapkovského“, pozn. EP/ bylo od dvorce panského k východu, asi v místech dnešního č.p. 16. Dále, že chalupy č.p. 15, 16 a hostinec č.p. 19 jsou založeny roku 1696. Osmiboká stodola u č.p. 15, jaké bývaly stavěny a jakým se říkalo „kvočny“, bude stavba z roku 1711, po požáru této usedlosti. Dnešní budovy č.p. 19 nebudou asi tak staré, ty jsou asi již obnovené, patrně též po požáru někdy před rokem 1839. Též lze usoudit, že ne gruntě Čapskýho, který byl asi dvorcem kmetcím, hospodařili kdysi Čapský a Kouřimský-Pleskot. Budovy těchto dvou dílčích následných usedlostí byly v roku 1694 shořelé. Právo šenku pro novou hospodu dnes č.p. 19 získalo panství pardubické od Jiříka Pleskota staršího, který vlastnil č.p. 14 jako krčmu a hospodu podací. Za šenk obdržel náhradu 9 korců rolí, které připojil ke své chalupě č. 14, čímž vzrostla výměra této na 15 korců. Syn jmenovaného Jiřík Pleskot mladší, jinak Kouřimský, převzal současně novou usedlost č.p. 15, kterou si sám nově vystavěl. Druhé jméno Kouřimský si získal po gruntě památkou po předchůdci.
Grunt Jiříka Jirky s budovami dvorskými, dnes č.p. 17 byl tomuto prodán a zapsán dne 29.3.1696 v ceně 667 kop míšeňských. „Chtělo být 14 kop a 20 záhonů rolí a 4 korce luk. Jirek přišel z Ostřešan, kde prodal menší statek, budovy dvorské, které při koupi převzal byly podepsány takto : Světnice, síň, komora, chlív a stájka s jedné strany na štychholcích za 50 kop. Marštal a dva chlívky, stavení dobré šindelem přikryté za 45 kop. Komory dolní dvě a hořejší dvě pro obilí, podlahy na falc prknem položeny za 48 kop. Studnice s váhou a okovem od kamene zděná za 5 kop, zahrada za 25 kop.“
Několik let po vyjmutí usedlosti č.p. 17 Jiříkem Jirkem přišel tento k poznání, že těch kop /mělo být 86 korců/ nějak málo. Oznámil to na zámek a bylo převzato měření, které provedl Václav Pošva panský písař dne 11. máje 1702 v přítomnosti rychtáře a konšela. Změřili 7 parcel rolí, které vykázaly výměru 77 korců, dva věrtele a 3 čtvrtce, tedy o 8 korců, 1 věrtel a 1 čtvrtec méně. Scházející výměru mu panství nahradilo, patrně od máteřovského dvora, protože v pozdějších zápisech je udána zase ona výměra původní. Mimo toho vlastnil podle onoho nového vyměření luk, zahrad a pastvin 3 korce, 2 věrtele a půl čtvrtce.
V kupní smlouvě o prodeji panství Čepí jest psáno, že se prodává ves Czepy s dvory kmetcími stc. Hlavní část dotčeného jednoho dvora kmetcího jest určitě dnes č.p. 6. V zápise o této usedlosti z roku 1700 čteme totiž, že Tomáš Voženílek byl koupil 26.10.1676 grunt, jenž od gruntu Václava Pleskota pochází,kterýž na dva díly k rozdělení přišel a z jednoho dvora dva učiněny jsou, za cenu 800 kop. V dalším je ještě dvakrát psáno o dvoru a nikdy o statku. Druhou, menší část, jak za to máme, onoho kmetcího dvora koupil prostřednictvím otčíma svého napřed jmenovaného Tomáše Voženílka od Jiříka Průška, jenž se od starodávna živnost Jiroušovská jmenovala Lukáš Pleskot za 550 kop míseňských později opraveno na 588 kop 47 krejcarů v létě 1619. Podle toho byl držitelem snad ze dvou čepských kmetcích dvorů, největší to usedlosti čepské, dnes č.p. 6 a č.p. 1, která měla snad přes 140 korců, byla tedy větší než samotný dvůr panský před rokem 1676 Václav Pleskot. A podle označení „živnost Jirošovská“ jest usuzovati, že před Pleskotem hodpodařil na celém Jirouš.
To bylo asi v první polovici století sedmnáctého za doby panství havířů kutnohorských. Oba zápisy, z nichž toto čerpáme, týkající se č.p 6 a č.p. 1 jsou z října téhož roku 1700, následují bezprostředně za sebou, úvodní texty jsou stejné a v obou přichází jméno Tomáš Voženílek.
Kmeti byli držitelé větších selských statků, dvorů kmetcích, kteří
byli v nějak přednostním a nějak povinném poměru k majetníku panství, který byl formálně ještě vlastníkem, jaksi lenním pánem, dotyčných gruntů. Oni držitelé gruntů byli asi povinni službou mannskou, jakou zemané pro svou reprezentaci při okázalostich pro doprovod i na obranu svou potřebovali.
V e zboží krchlebském např. byli také, a to v Krchlebích dvory kmetcí, počtem snad dva. Kmeti drželi svěřený majetek jaksi lénem, dědičně. Dcery i jejich následnice z takových rodů přikládaly si čestný přívlastek „kmetična páně Jeho Milosti“. A když se panství pardubické stalo již císařským, přikládali si všichni z potomstva kmetského, muži i ženy, někdy přívlastek „sirotek JMC“. (Jeho milosti císařské)
Z předpisové knihy roboty na rok 1743 se vyskytují u č. 5 Mates Pleskot, 53 korců, u č. 1 Wenzl Pleskot, 41 korců, u chalupníků u č. 8 Jiří Pleskot, 7 korců.
U výpisů z urbáře roku 1713
u č. 4 Matěj Pleskot, u č. 1 Lukáš Pleskot
roku 1770
u č. 4 Matěj Pleskot, u č. 1 Václav Pleskot, u č. 17 Jan Pleskot, a mezi domkáři u č. 9 Jan Pleskot, u č. 5 Matěj Pleskot.
Soupis výkupů z roboty od 1. ledna 1777
u č. 1 celosedlák Václav Pleskot, u č. 5 Matěj Pleskot, u č. 15 chalupník Václav Pleskot, u č. 17 celorolník Jan Pleskot.
POSLOUPNOST NA USEDLOSTECH
obsáhlejší a celková sestava naráží na tyto potíže : Až do roku 1694 byli pány čepského zboží Starší havíři v Kutné Hoře, zápisy z oné doby se nedochovaly. Dále knihy pozemkové za dobu let 1770 až 1850 byly v roce 1937 převezeny od okresního soudu v Pardubicích do Archivu země České v Praze Belkrediho ulice č. 5, kde asi nejsou dosud uspořádány a přístupny. Vypsali jsme tedy posloupnost pouze z knih pozemkových nejnovějších a doplnili ji podle možnosti jen kuse.
č.p. 1 - oddělená část dřívějšího dvora kmetcího
-------
do roku 1690 Jirouš / živnost Jiroušovská /,
potom Jiřík Průšek
od 24.2.1690 Lukáš Pleskot, syn Václava Pleskota z č. 6, ujal za 556 kop
grošů míšeňských., koupil pro něho otčím Voženílek z č. 6.
roku 1700 zápis předělán, suma upravena, splátky purkrechtní
na dluh platil Lukáš od roku 1690 a ještě v roce 1734. Výměra
je r. 1713 až 1770 udávána na 52 ½ korce rolí a 4 korce pastev
a luk. Bylo podceněno, ve skutečnosti bylo více.
od roku 1743 Václav Pleskot
roku 1770 Václav Pleskot, (možná ještě předešlý
roku 1777 Václav Pleskot, snad ještě týž, celosedlák
od 20.6.1850 Matěj a Barbora Voženílkovi
od 30.11.1893 Barbora Voženílková sama
od 17.12.1897 Anastázie Voženílková 1/3, Kateřina 1/3, Aloizie 1/3
od roku 1909 Aloizie Voženílková 2/3
od roku 1913 Anastázie Voženílková celé
od 25.5.1927 Josef a Božena Křenkovi
od roku 1932 Anežka Finková
č.p. 2
----------------
roku 1770 Václav Voženílek
roku 1777 Jakub Dubec
roku 1862 Josef a Anna Pleskotovi
roku 1886 Čeněk a Kristina Pleskotovi
roku 1897 Josef Vyskočil
roku 1899 Pavlína Valentová
roku 1913 Vincenc Voženílek
č.p. 5
----------------
od roku 1696 Jiřík Pleskot
Matěj Pleskot, syn, za 894 kop míšeňských. Zápis :
„Czepie. S povolením ......... prodán statek sirotků
Jiříka Pleskota Matějovi Pleskotovi, synu nebožtíka
za 894 kop míšeňských. Světnice, komory dvě,marštal,
chlív pro krávy jeden a pro svině jeden, sroubek, kůlna,
chlívek pro ovce, stodola, studnice, klisny tři, krávy
dojné dvě, ovce tři, vůz okovaný, pluh s železy jeden,
uzdy čtyři, sedlo, zahrada 14 kop záhonů, to jest 84
korců, každý po 34 groších, luk 3 jitra, obilí setého,
pšenice, 17 korců, věrtel žita 17 korců. Rukojmě jsou
Jiřík Jirek rychtář, Tomáš Voženílek konšel, z č. 6,
Lukáš Pleskot z č. 1. Platil splátky na dluhy od roku
1696 do roku 1734, možná i dále.
roku 1743 Matěj Pleskot
roku 1770 Matěj Pleskot
roku 1777 Matěj Pleskot
27.9.1874 Václav Pleskot a Marie Pleskotová ½
roku 1916 Václav Pleskot sám
roku 1925 František Pleskot 1/3, Bohumila 1/3, Otakar 1/3,
25.1.1934 Otakar Pleskot 1/3, František Pleskot 2/3,
č.p. 6
---------------
Stanoviště a hlavní část bývalého kmetcího dvora.
Původně Václav Pleskot.
roku 1676 Tomáš Voženílek, zápis : „ 13. octobris 1700 z nařízení
urozeného pana Pavla Slavíka předělán a v pořádnost
uveden zápis, tak aby se při případných soudech
nápadníkům gruntovní peníze propuštěti mohly a tedy
o svou spravedlivou pretenci nepřicházeli. Tomáše
Voženílka na grunt jeho, který byl v létu 1676
pořádnou smlouvou trhovou, a to sídlo s rolmi, koupil,
jenž od gruntu Václava Pleskota pochází, kterýž na
dva díly k rozdělení přišel, a z jednoho dvora dva
učiněny jsou, od níže podepsaných nápadníkův jednu
polovici za sumu trhovou 800 kop. Na tu sumu zavdati
má 112 kop 130 grošů totiž co sobě byvše grunt tehdá
do gruntu shořelý a nevýstavné porazil 100 kop. Po
závdavku náleží : Kateřině manželce nebožtíka
Václava Pleskota na tomž dvoře podílu spravedlnosti
133 kop. Dětem Mandaléně, Dorotě, Lukášovi /od
roku 1690 na č.p. 1, 431 kop 3 gr. Ostatní děti Jiřík,
Tomáš, Jan,Lidmila mají spravedlnost ze otce po matce
v Jesinčanech, a proto zde jen malé podíly po 10ti
kopách. Tomáš Voženílek, který byl otčímem Pleskotova
syna Lukáše, musel tedy být manželem Kateřiny, vdovy
po Václavu Pleskotovi, tedy se přiženil ke vdově.
Platil od roku 1677 do roku 1708.
roku 1709 Tomáš Voženílek, předešlý, nemohouce pro sešlost věku
hospodařit prodal usedlost Janu Voženílkovi, synu,
za 750 kop.
Na podíly nápadníků ještě Václava Pleskota platil
ještě roku 1733.
roku 1777 Jan Černík
roku 1852 Václav a Marie Voženílkovi
roku 1882 Jan Voženílek
roku 1887 Arnošt Hrubý
roku 1915 Arnošt Hrubý
roku 1926 Miloslav Hrubý, Norberta Hrubá
roku 1928 Eliška Hrubá, Jiří Hrubý a Stanislav Hrubý třetinami
č.p. 8
---------------
Původně Jiřík Pleskot
od roku 1703 Rozina Karmaušková
Marie Karmaušková, dcera. Zápis : „ ... chalupa od
starodávna „zadní“ řečená, která od Jiříka Pleskota
za krčmu, kterou tehdáž za krčmu nebožtíkovi Jiříkovi
Karmauškovi ujal, a nyní Jiřík Křivka na ní zůstává,
Rozině manželce po nebožtíku Jiříku Karmauškovi,
posléz Lukáše Pleskota, též Marii dceři téhož
nebožtíka Karmouška, nyní toliko k ruce toliko
samotné Marii dceři Jiřího Karmauška za 100 kop.
Rolí 3 korce, luk ½ korce, močidlo ohrazené pro
namáčení konopí, kde též sousedé konopí tam máčeti
svobodu mají.
roku 1706 Marie Karmaušková /Kramářová/ prodala chalupu po
rodičích připadlou, „zadní“ řečenou, Martinovi Dubcovi
roku 1713 Martin Dubec
roku 1743 Jiří Pleskot /?/
roku 1770 Matěj Dubec
roku 1777 Matěj Dubec
roku 1837 Matěj Čapský
roku 1887 Matěj a Františka Čapských
roku 1928 František a Marie Čapských
č.p. 9
---------------
č.p. 13
------------------
Původně Vondrák (někde psáno Vondrákovský)
2.1. 1629 Václav Voženílek z Rokytna
roku 1650 Jan Voženílek
15.7.1667 Václav Voženílek
od roku1667 Václav Voženílek
12.2.1720 Jiřík Voženílek syn, /vdova Mařena /
roku 1734 Mařena Voženílková
roku 1743 Jiří Voženílek
roku 1770 Jiří Voženílek (snad předešlý)
roku 1777 Jiří Voženílek (opět asi předešlý)
roku 1849 Josef Voženílek a Alžběta, roz. Štěpánková
z Vostřešan
roku 1887 Vincenc Voženílek a Anna Voženílková, roz. Lenková
z Chotusic, (rodiče Miloslava r. 1900)
roku 1926 Miloslav Voženílek a Marie, roz. Kořínková
z Čepí č.p. 24
(z manželství jsou 2 dcery Marie nar. 1927
a Miloslava nar. 1931)
Marie provdaná Kombercová, Miloslava provdaná
Lněničková)
Po roce 1945 nastala kolektivizace půdy
roku 1951 se dcera Marie provdala za Miroslava Komberce
ze Starých Čívic.
roku 1958 převzal všechny hodpodářské usedlosti státní statek
v Čepí.
pokračuje rodina Kombercových , Lněničkových, a Dubcových .........
č.p. 14
-------------------
Dříve krčma – Jiřík Karmaušek
před rokem 1695 Jiřík Pleskot ujal krčmu po smrti předešlého, patrně se
ke vdově Rozině přiženil, která později přešla do
č.p. 8. Jiřík Pleskot postoupil právo šenku roku 1696
panství pardubickému pro novou hospodu č.p. 19.
roku 1696 současně Jiřík Pleskot mladší ujal ode dvora č. 15
od roku 1698 Jiřík Křivka se přiženil ke vdově předešlého Jiříka
Pleskota staršího Kateřině.
Pokračuje rodina Křivkových .................
č.p. 15
-------------------
roku 1696 Vedle resoluti 25.10.1695 uloženo, aby se prodaly a
odměřily od dvora panského kus zahrady se štípím
a 2 kopy 5 záhonů rolí Jiříkovi mladšímu Pleskotovi –
Kouřimskému /byl z č. 14 a předtím z č. 8 /, kdežto
aby on sobě chalupu vystavěl. Ourok z té chalupy pla-
titi bude o sv. Jiří a o sv. Havle.
roku 1710 platil ještě Pleskot-Kouřimský /druhé jméno je po
předchůdcích na gruntech /.
roku 1711 dále vdova Pleskotová, psaná Marie Kouřimská.
roku 1714 jsouc pohořelá neplatila nic.
roku 1715 Václav Pleskot – Kouřimský, syn.
roku 1743 Václav Kouřimský
roku 1770 Václav Kouřimský
roku 1777 Václav Pleskot, jest asi předešlý.
č.p. 17
------------------
Na Stanovišti bývalého panského dvora.
29.3.1696 Jiřík Jirek – podle nařízení z 16.9.1695 prodány jemu
budovy dvora a k tomu 14 kop 20 záhonů rolí, zčásti
ode dvora, většinou z gruntu Čapskýho. Platil nápadníkům Martina Pleskota a Kateřiny Čapský,
Jiříkovi Kouřimskému a Václavovi Novotnému
roku 1770 Jan Pleskot
roku 1777 Jan Pleskot
roku 1869 Jan Pleskot a Kristina manželka
roku 1886 Jan Pleskot
roku 1923 Marie Pleskotová nezl. ½ a Antonín Pleskot nezl. ½
roku 1935 Marie provdaná Hájková
č.p. 21
-------------------
roku 1843 Václav Voženílek
následují Voženílkové
roku 1911 Božena Voženílková ½
roku 1914 Arnošt Hrubý
roku 1926 Miloslav a Norberta Hrubých
roku 1928 Eliška Hrubá, Jiří Hrubý a Stanislav Hrubý
č.p. 22
-------------------
Titíž ve stejných letopočtech.
/ V křestním listě Václava Pleskota z roku 1851 :
Kmotr Jan Buben, syn po Františku Bubnovi rolníku
z č. 22 a kmotra Dorota, manž. Jana Pleskota z č. 19
Dodatek
za dobu starší vypracoval ing. František Rychlík
v Pardubicích roku 1941
Výpisy z knihy purkrechtní obce Čepí z doby let 1595
až 1696 za panství havířů kutnohorských.
Tit. list : Registra purkrechtní Vsi Čzepi v kraji chrudimském,
pánům Starším a všemu pořádku Hor stříbrných na
Horách Kuttnach nad havéři a všemu tovaryšstvu ha-
véřskému přináležející obnovená a spravená za pánů
starších přísežných a s povolením jich jména tohoto :
pana Šimona Saučka, 1. staršího
pana Matouše Pleskače
pana Jana Teplickýho
pana Václava Vančury
pana Šebastiána Hošpa
pana Simona Sichrovského
a ti za starší zvoleni od JM vysoce urozeného pána
pana Viléma Vřesovce z Vřesovic a Doubravské hory
a na Vchynicích a Podseticích, JMC císařské rady a
nejvyššího pána Mincmajstra v království Českém
18. januarii den
sv. panny Priscy léta 1613, za písaře jich
Jakuba Anešovského 18. sept. téhož 1613 letha založená.
ZÁVAZEK rychtáři a konšelům ve vsi Čepí takto se dává :
„Přísahám Pánu Bohu Všemohoucímu, blahoslavené Panně Marii a všem Božím svatým, JMC pánu panu mému milostivému,Pánům Starším Přísežným přidaným mi od Tovaryšstva a všemu slavnému a starodávnému pořádku pánův havérzův hor stříbrných na Horách Kuttnách, pánům mým dědičným a milostivým, že tento aurzad rychtárský chci věrně upřímně vprávě beze vší lsti spravovati a spravedlivě se ve svém aurzadu k jednomu každému chovati, zlé přetrhovati, dobré množiti, pro čest a chválu Pána Boha, bohatému, chudému, sirotku, vdově, domácímu i pohostinnému, přespolnímu spravedlnosti udělovati a domáhati spravedlivé výpovědi a rozsudky činiti nešetřiž při tom přátelství neb nepřátelství pro přízeň neb nepřízeň a pro dcery napravo ani nalevo se nevychylovati podle nejvyšší možnosti mé.
Toho mi dopomáhej Pán Bůh Všemohoucí a Blahoslavená Panna Marie
a všichni svatí. Amen.
V starý folio 101 A 1 :
Jan Čzapek ze vsi Lukovny jsouce propuštěn z člověčenství a z poddanosti od urozeného pana Fridricha z Wurdenštejna JMC hejtmana v Pardubicích, koupil jest sobě dvůr někdy Jirauškovský od Jiříka Vrabce ve vsi Čepí za 250 kop grošů českých a při sv. Martině léta toho 1595 složiti má 50 kop a ostatek placení po sedmi kopách až do vyplnění. Svršky : klisny 4, krávy 2, bejček roční, svině 3, slepice s kohoutem 7, vůz s váhami 1, pluh 1, atd. Dalo se na Horách Kuttnaách v domě havéřském léta 1595.
A 2 : Tomáš Pleskot
koupil jest sobě, manželce a dědicův dvůr někdy Jiraušovský po Janovi Čapkovi pozůstalý od Kateřiny vdovy a Jana Čapka staršího syna za 275 kop. Stalo se 19. srpna 1623.
Pavel Vondrák
koupil jest a ujal frajmarkem dvůr ve vsi Čepí, Jirouškovský řečený od Tomáše Pleskota za 275 kop, místo kteréžto sumy zase jemu dvůr svůj Vondrákovský řečený v téže vsi Čepí v sumě 275 kop postoupil. Stalo se 23. listopadu 1628.
Ve staré folio 110 B 1 : Martin Pleskot
koupil dvůr ve vsi Čepí po Janu Šistolovi, který byl nebožtík Jan Šistola od Jana Víška koupil za 215 kop. Stalo se roku 1606.
Matěj Lelek
koupil dvůr ve vsi Čepí od Martina Pleskota za 500 kop míšeňských. Stalo se roku 1623.
Ve staré folio 122 B 7 : Tomáš Pleskot
koupil ve vsi Čepí dvůr po nebožtíkovi Matoušovi Pleskotovi od Alžběty matky své čistý za 255 kop. Stalo se roku 1606.
B 7 Jan Čapský
koupil a ujal frajmarkem dvůr ve vsi Čepí Pleskotovský řečený od Tomáše Pleskota za 400 kop. Stalo se 5.prosince 1612.
C 1 Tomáš Pleskot
koupil frajmarkem dvůr ve vsi Čepí řečený Čapský od Jana Čapskýho za 912 kop. Z toho dvoru se ourok při sv. Jiří a při sv. Havle platí. Stalo se 5. prosince 1612
Roku 1614 prodal Jiřík Čapský svoji hypotéku 152 kop B. Cabicarovi za 70 kop hotových. Tomáš Pleskot platil ještě roku 1630. Roku 1633 již jeho vdova Dorota Pleskotka, platila ještě roku 1642.
C 5 Václav Pleskot
s manželkou Lidmilou koupil dvůr Pleskotovský od sirotků za 1600 kop míšeňských dne 11. března 1658. Platil ještě roku 1674. Od roku 1654 platila Kateřina Pleskotka.
1676 dědicové Pleskotovy.
Lidmila byla dcerou Michaela Gabriela z Lánů a Dašic. Roku 1650 si Václav Pleskot bral KateřinuTlučhořovou z Jesenčan.
E 8 Václav Pleskot koupil dvůr Vondrákovský od Doroty Pleskotky
matky své a Jana Pleskota a sirotků za 250 kop dne 9. února r. 1643.
R 2 Matěj Pleskot
ze vsi Čzepie s Dorotou manželkou koupili krčmu ve vsi Čzepie s krámem masným za 100 kop. Stalo se dne 24. října 1638, platil ještě roku 1642.
F 5 Jakub Čapský,
syn po nebohém Janovi Čapským dvůr někdy Pleskotovský řečený, který týž Jan Čapský koupil frajmarkem od Tomáše Pleskota za 400 kop. Stalo se roku 1637.
H 8 26.10.1676 Tomáš Voženílek
ujal dvůr vedle rozdělení jednoho dvora po dobré paměti Václavovi Pleskotovi za 800 kop míšeňských, platil ještě roku 1690. 21. října roku 1676 Jiřík Pleskot ujal dílčí dvůr při rozdělení jednoho dvora po Václavu Pleskotovi otci za 800 kop míšeňských, platil ještě roku 1690.
SV.Reg.24, list 5/14 píše 26. října 1676
Jan syn po nebohém Václavu Pleskotovi po nebohém Václavu Pleskotovi ujal chalupu s rybníkem i náhonem za 100 kop. 21.1.1686 Jiřík Pleskot řečenou Pleskotovskou chalupu řečenou zadní s rybníkem a náhonem za 100 kop.
L 1.
Zápis Reginy prve Krmašovy již Lukáše Pleskota na chalupu zadní 9.9.1692 prve Krmašova již Lukáše Pleskota manželka ujala od Jiřího Pleskota chalupu Pleskotovskou zadní řečenou s rybníkem a náhonem a jiným za 100 kop.
S Dal V Reg. 25 Věst 369 píše :
L 3.
Zpředu pod literu 3 a 4. Zápis Jiřího Pleskota na krčmu. 9. září 1692 Jiřík Pleskot Rychtář čepský ujal jest po nebohém Jiřím Krmašovi tchánu svém krčmu Kučerovskou za 205 kop.
L 5.
zápis na grunt po nebohém Jiřím Průškovi nyní Lukáše Pleskota. 24.2.1690 Tomáš Voženílek k ruce Lukáše Pleskota syna svého pastorního po nebohém Václavu Pleskotovi koupil jest od Jiřího Průška grunt ve vsi Čepí.
Zápis folio I 6 Jirouškovský řečený za 550 kop míšeňských. Klisny 3, krávy 3, vůz, pluh atd. Lukáš Pleskot platil ještě roku 1700.
Ten se V Reg 25 list 202 píše :
L 7.
9. září roku 1692 Stížnost na Daniela Čapskýho, že grunt velice spouštěl ani sám rolí osívati nemohl. Komise starších Kutnohorských že věc vyšetřovala a Čapského předvolala. Omlouval se chorobou a jiným. Sám nahlédl, že on dál hospodařiti nemůže, ale prosil, že maje manželku a 8 dětí, z těch 3 dospělé, aby mu při propouštění z té živnosti 1 kopu 20 záhonů / 8 korců / pro obživu ponecháno bylo. Žádosti té se vyhovělo. Ostatní část gruntu se rozdělila a nově osadila. Ofecírovali Václav Nováček a Jiřík Kouřimský-Pleskot. Každý obdržel stejně.
D 1.
Adam Dejnožka ze vsi Kočího z Chrudimě z poddanství propuštěný koupil krčmu ve vsi Čepí od Martina Pleskota za kop 60 roku 1606. Jiřík Čapský koupil krčmu od Adama Dejnožky roku 1616. Martin Pleskot koupil krčmu s krámem masným a jiným od Jiříka Čapskýho za 300 kop míšeňských roku 1623.
D 3.
Jiřík Vančura ve vsi Blatná řemesla řeznického z poddanství propuštěný koupil krčmu ve vsi Čepí od Martina Pleskota za 100 kop roku 1631.
D 4.
Tomáš Pleskot koupil freimarkem směnou dvůr Vondrákovský řečený Pavla Vondráka za 275 kop českých, místo čehož postoupil dvůr svůj Jiroukovšký v sumě 275 kop roku 1628. Ten grunt prodán zase od sirotků Václavovi Pleskotovi.
E 6.
Roku 1660 Matěj Kučera koupil statek Vondrákovský řečený od Jana Pleskota za 600 kop.
SESTAVA ZÁPISU PODLE DOMOVNÍCH ČÍSEL
č.p. 1
kdysi součást dvora kmetského – kmetcího č. 6 pak grunt Jirouškovský řečený, kdysi Jiroušek-Jirouš.
Do roku 1595 Jiřík Vrabec, od 1595 Jan Čapek z Lukovny.
19. srpna 1623 Tomáš Pleskot za 275 kop.
23. listopadu 1628 Pavel Vondrák za 275 kop.
9. února 1630 Jindřich Průšek z Rovně za 275 kop
31. března 1650 Václav Průšek syn za 275 kop.
25. března 1679 Jiřík Průšek syn za 550 kop míšeňských.
21. února 1690 Lukáš Pleskot za 550 kop míšeňských a platil ještě
roku 1734.
č.p. 4, 5, 6
do roku 1608 Jakub Čapský
od roku 1608 Jan Čapský syn za 800 kop českých.
5. února 1612 Tomáš Pleskot za 912 kop českých.
roku 1630 – 42 Dorota Pleskotová, vdova
19. března 1658 Václav Pleskot a Ludmila
roku 1674 Kateřina Pleskotka za 1600 kop míšeňských.
roku 1676 dědicové Pleskotovi – grunt rozdělen
č.p. 6 polovina Tomáš Voženílek za 800 kop míšeňských
č.p. 4 a 5 druhá polovina po Václavu Pleskotovi
26. října 1676 Jiřík Pleskot syn, za 800 kop míšeňských z Reg.24
list 714
27. září 1696 Matěj Pleskot syn za 894 kop, platili ještě 1734
č.p. 8
tzv. zadní chalupa s rybníkem a náhonem.
26. října 1676 Jan Pleskot, syn Václava Pleskota 100 kop
21. ledna 1686 Jiřík Pleskot za 100 kop
9. září 1692 Rosina, dříve Krmašova, nyní Lukáše Pleskota za
100 kop.
dál v reg. 25 list 396 : Prodána chalupa zadní
Jiříka Pleskota na níž Jiřík Křivka zůstává.
č.p. 10
od roku 1606 Martin Pleskot za 215 kop českých.
23. srpna 1678 starší nad havéři v Horách Kutných Jan Novák, jinak
Kovář za 500 kop a postupně jeho vdova.
č.p. 14
krčma
do roku 1606 Martin Pleskot
od roku 1606 Adam Dejnožka
roku 1616 Jiřík Čapskej
roku 1623 Martin Pleskot za 300 kop.
24. října 1638 Matěj Pleskot a Dorota za 100 kop.
roku 1681 Jiřík Krmašek
roku 1692 Jiřík Pleskot rychtář, zeť předešlého. Dál v Reg. 25
list 827
č.p. 15, 16, 17
do roku 1606 Matouš a Alžběta Pleskotovi
od roku 1606 Tomáš Pleskot, syn
roku 1612 Jan Čapský 400 kop.
roku 1637 Jakub Čapský, syn, 400 kop.
roku 1686 Daniel Čapský 400 kop.
roku 1692 z moci vrchnostenské rozděleno, 1 díl čp.17, polovic
Václav Nováček, dále v Reg. 24, list 626,
roku 1696 Jiřík Jirek, pak jeho vdova.
2. díl čp. 15, polovoc Jiřík Kouřimský, jinak
Jiřík mladší Pleskot, platil ještě roku 1708 a od r. 1712
vdova.
č.p. ?
grunt čísla neurčeného – Vondrákovský
do roku 1628 Pavel Vondrák
od roku 1628 Tomáš Pleskot za 275 kop. Dorota Pleskotka jinak
Kouřimská
9. února 1643 Václav Pleskot za 250 kop, Jan Pleskot
roku 1660 Matěj Kučera
roku 1662 Jan Kovář, jinak Novák z Lánů
roku 1677 starší nad havíři na Horách Kutných směnou.
V zámku se nacházejí zápisy čepské od roku 1695 do roku 1730, a kdyby se v sestavách vyskytl někde rozdíl, je možno zkoumat jen v souvislostech se zápisy zemského archívu v Praze.
Nejasnost při gruntu Čapkovském, který stával při dnešním č. 16, lze si snadno vysvětlit takto : Byl to původně druhý dvůr kmetcí, kde hospodáři byli jen držiteli, kdežto vlastníkem, lenním pánem byla vrchnost, zde Starší nad havéři. Ti roku 1694 řešili věc tak, že ponechali Danieli Čapskému, držiteli usedlosti jen 8 korců, ostatek rozdělili na dva díly, z nichž jeden přidělili Václavu Nováčkovi a druhý Jiříkovi Kouřimskému-Pleskotovi. Protože dvůr byl kmetcí, ponechal se asi právní stav beze změny, oni tři hospodáři považována snad i nadále za pouhé držitele a vrchnosti zůstalo právo vlastnické. Po přikoupení Čepí k panství pardubickému se roku 1696 přikročilo i k dělení čepského dvora, disponovalo panství znova taky gruntem Čapkovským, příděl Čapskému a Novotnému se o polovinu zvětšil příděl Kouřimskému se o málo zmenšil, 9 korců přiděleno ke dvoru Máteřovskému a snad ostatní část Jirkovi. Roku 1696 byly budovy gruntu Čapkovského zhořelé. I obdržel Jiřík Jirek, nástupce Nováčkův budovy dvorské, dnes č. 17. Druzí dva si měly stavení znovu postavit. Kouřimskému zůstalo č. 15. Druhá usedlost, dnes č. 16 nebyla však přiznána Čapskému, nýbrž Václavu Novotnému, aby si chalupu vystavěl. Platil do roku 1700, vdova do roku 1704. Otázku gruntu Vondrákovského nepodařilo se mi objasniti. Zkusil jsem sestavu podruhé, dbal na jiné možnosti, ale výsledek byl týž, jako při sestavě první. V řadě čísel popisných z roku 1770 není pro grunt Vondrákovský místa když čísla popisná 2, 3, 7, 9, 11, 13 byly jen pozdější domky.Data neurčeného gruntu jdou od roku 1628 do roku 1677. Poslední zápis je pro havíře kutnohorské. Těm náležel panský dvůr v místě čp. 17. Uvažuji, stála-li ona neurčená usedlost západně od č. 17, jen přes cestu, v sousedství pozemků dvorských, v místech asi dnešního čp. 20, mohla být obhodpodařována společně s pozemky dvorskými, byla získána do majetku havířů téměř dvacet let před parcelováním dvora. Budovy byly tehdy vesměs dřevěné, mohly zhořeti, a při číslování z roku 1770 usedlost již nestála.
Proč havíři o svou usedlost stáli ? Koupili v témž roce usedlost č. 10 a vyměnili za onu neurčenou usedlost. Ze dvora a usedlosti Čapkovské, asi při čísle 17 a 16 povstala pak čísla 15, 16, 17, část ke krčmě a značný díl připojen k panskému dvoru máteřovskému.
Článek, (patrně z časopisu Rozhlas) dle mého posouzení z r. 1968
Z NAŠICH OBCÍ - ČEPÍ
Tato obec leží 7 km jihozápadně od Pardubic a její název vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Čáp, Čápův dvůr atd.
Kdysi v těchto místech bývala pravěká osada, svědčí o tom nález z roku 1882, kdy bylo na Pleskotovském paloučku nalezeno dvacet devět bronzových náramků a spona z bronzového drátu o dvou kotoučích. Podle tohoto nálezu byly všechny pozdější podobného druhu nazvány „čepské“.
Čepí bývalo v nejstarší době vladyckým dvorem. Již roku 1375 tu hospodařil Jan, po něm Aleš a pan z Čepie. V létech 1459 – 1464 došlo ke sporu o statky, které po vladykách čepských zůstaly, neboť Janem rod vymřel. Statek držel Bohuslav z Drahobudic, po něm Jan Přehovský ze Zásmuk. Zdislav z Dobřenic prodal roku 1543 dvůr Pořádku Havířskému v Kutné Hoře, od něhož jej zakoupila Česká komora roku 1695 k panství Pardubickému. V Okresním archivu je uložen opis smlouvy, dle níž Pořádek havířský v Kutné Hoře prodal ves Čepí České komoře za 8.500 zlatých. Jakož i dopis, v němž Česká komora zařizuje panství, aby dalo v Čepí tři chalupy hospodu zříditi. Proto téhož roku byly na panských postaveny dvě chalupy a hospoda. V následujících letech tam byly postaveny další usedlosti, k nímž byly z panských pozemků odděleny polnosti. Zbytek panských pozemků byl připojen ke dvoru máteřovskému.
Tereziánský katastr neuvádí počet hospodářů v obci, půda byla zařazena do druhé bonitní skupiny, což znamená, že se sklízel až třiapůlnásobek vysetého obilí. Rolníci hospodařili na 90ti strychách polí a pěstovali hlavně konopí, len a proso. Roku 1780 byla panská krčma prodána s krámem soukromníkovi. K rozsáhlejšímu rozvoji obce došlo až v následujících letech. Roku 1818 bylo v Čepí 187 osob a 23 domů. O sto let později 337 obyvatel a katastrální území měřilo246 ha.
Podle sčítání v roce 1961 měly v obci převahu ženy, 214 a mužů 200.
Na kartě Profous I 314, ves podle potoka
1375 Ješek z Čepie,
1392 Aleš z Čepie,
1440 Jan z Čepie (na sjezdu v Čáslavi),
1488 Jan Čapský z Čepie.
Čáp, Čápův dvůr, přehláska Čiep.
1789 bylo domů 20
1837 bylo domů 22 a 170 obyvatel
1843 bylo domů 24 a 187 obyvatel
1921 bylo domů 32 a 470 obyvatel
Urbář 1757
ind. skice 1839 – 40, Zástěrovská pama Registra vsi Čepí
číslo knihovní 306 z let 1596 – 1693, DS Pardubice v SOA Zámrsk.
Čepí 79
533 32 Čepí
Pondělí 8:00 – 12:0012:30 - 17:00
Úterý 8:00 – 12:0012:30 - 15:00
Středy 8:00 – 12:0012:30 - 17:00
*) Starostka je k dispozici i mimo úřední hodiny na základě dohody ústní nebo telefonické.